VELKÁ ŽIVOTNÍ PĚTKA

John Strelecky vychází v knize z bezprostřední reality sahari - setkání s africkou Velkou pětkou (lev, leopard, nosorožec, slon a buvol) - přebírá takto koncept Velké pětky jako metafory pro úspěch a přichází tak k Velké životní pětce. Pět nejdůležitějších věcí, které chce jeden člověk ve svém životě udělat, vidět nebo zažít. Těch pět věcí, které, když je daný člověk udělá, uvidí nebo zažije, mu dají vědomí toho, že prožil naplněný a úspěšný život. A to podle jediného rozhodného měřítka: svého vlastního! Musí člověk brát tento koncept doslova? Tedy, že by měl každý člověk v životě udělat, uvidět nebo zažít pět věcí, aby si mohl být jednoho dne jistý tím, že žil naplněný život? Primárně o těch pět věcí nejde, jde jen o to, vytvořit si vlastní měřítko pro úspěch a naplnění. Může být, že někomu postačí jen tři skutečně velké životní cíle k tomu, aby byl plně spokojen a naplněn. Na druhé straně existuje mnoho lidí, kteří se v průběhu času zaměří a dosáhnou podstatně více než jen pěti životních cílů. Pět je skutečně jen - samozřejmě lehce zapamatovatelnou - metaforou. Pět druhů zvířat je měřítkem na safari, pět je prstů na ruce, Pět Tibeťanů je sledem cvičení, které posilují tělo i ducha. Ve výčtu by bylo možné pokračvat. U Velké životní pětky jde o to, objevit znovu vlastní cíle, nadání a talenty nebo je podporovat dříve, než se ztratí v každodenní všednosti a povrchním materialismu naší doby. V zásadě by to mohlo být i sto cílů, které bychom si měli ujasnit. Aby ale John Strelecky zabránil rozptýlení jednotlivých cílů v takovém množství "přání", zvolil si vědomě představu Velké pětky. John si je vědom toho, že existují lidé, kteří jen stěží najdou přístup ke své Velké pětce. Aby jim to usnadnil, aby i "přes samý les viděli stromy", vymyslel si ve své knize Velká životní pětka - Co má v životě smysl ideu "muzejních dnů".