Onkologie v klinické praxi

Monografie si klade za cíl informovat odbornou veřejnost o nejnovějších teoretických i klinických poznatcích v překotně se rozvíjejícím oboru klinické onkologie. V tomto vydání byla zásadním způsobem přepracována a rozšířena preklinická část knihy. Ta nyní pokrývá všechny oblasti molekulární onkologie, které je zapotřebí znát pro hlubší pochopení příčin vzniku, šíření nádorů i jejich odpovědi na protinádorovou léčbu. Samostatné kapitoly jsou věnovány tkáňové homeostázi a jejím poruchám v tumorogenezi, mechanismům kancerogeneze, poruchám intracelulární signalizace, poruchám nádorového mikroprostředí, procesu angiogeneze a metastazování a možnostem jeho ovlivnění. Další kapitoly se věnují farmakodynamice protinádorových léčiv a metodice klinických studií. Ve druhé, pro kliniky nejdůležitější části publikace, se čtenář setká s rešeršním zpracováním diagnostiky a léčby základních diagnóz, které syntetizuje poznatky klinické a radiační onkologie, a umožňuje tak lékaři provést po přečtení krátkého textu kvalifikované rozhodnutí u konkrétního nemocného. Orientace v knize je usnadněna logickým řazením jednotlivých diagnóz ve shodě s aktuální verzí Mezinárodní klasifikace nemocí. TNM klasifikace je u všech diagnóz uvedena samozřejmě ta nejnovější, osmá. Nově jsme zařadili nebo nahradili přes 20 % citací. Pokud nějaká studie měla publikován svůj update, předkládáme vždy s novými výsledy. Rešeršně jsou zpracovány publikace až do kongresu ESMO 2018, který se konal v říjnu v Mnichově. Ve třetí části knihy jsou zpracována doporučení k provádění podpůrné léčby klinicky nejvýznamnějších nežádoucích účinků a častých symtomů doprovázejících onkologická onemocnění (bolest, nevolnost a zvracení, poruchy kostního metabolismu, anémie, febrilní neutropenie, kardiotoxicita, nefrotoxicita a urotoxicita či kožní toxicita). Nově byla do této sekce zařazena specifická kapitola o léčbě nežádoucích účinků PD-1 a PD-L1 inhibitorů Opomenuta není ani výživa onkologicky nemocných. Poslední část se pak věnuje alteracím metabolismu antineoplastik. Klíčovým faktorem pro výběr chemoterapeutických schémat byl průkaz jejich vysoké aktivity v randomizované studii. V případě existence více režimů se shodnou protinádorovou aktivitou byl do textu začleněn režim méně toxický. Pokud je radioterapie integrální součástí léčebného postupu, je součástí příslušné kapitoly také přesná definice cílového objemu a specifikace ozařovacích podmínek. Při výběru onemocnění se autoři soustředili především na nádory s vyšší incidencí. Diagnostika a léčba vzácnějších nádorových onemocnění v této knize zpracována není, neboť jejich léčba by měla být soustředěna do specializovaných center. Také nejsou diskutovány hematologické malignity, protože péče o tyto pacienty by měla být svěřena do rukou hematologů s odpovídajícími znalostmi, zkušenostmi a zázemím.